Historie

Chyjice leží v údolí říčky Mrliny, dříve Leštiny, kterou lemují v délce až 2,5 kilometru. Obec vyniká netypickou zástavbou charakterem podobnou okrajovým podhorským či horským vesnicím. Na severní straně obce se táhne stráň, která byla pro svou bohatost výskytu hájové flóry vyhlášena roku 1990 přírodní památkou „Chyjická stráň“. 

Za první písemnou zmínku o obci byl dlouho považován rok 1323. Během příprav oslav 700. výročí od první dochované písemné zmínky v roce 2023 se ovšem zjistilo, že v edici zpřístupňující dobový zápis v tzv. Jindřichohradeckém kvaternu, vypadl rok 1324 a chybu nikdo neregistroval. Nyní je tedy potvrzeno, že rokem první dochované písemné zmínky je rok 1324.

Další písemná zmínka pochází z roku 1360, kdy došlo v Chyjicích k výměně pánů. V roce 1369 se staly vlastníky obce Oldřich ze Semína a Anna, vdova po Janovi z Kyjic. Ves dále vlastnil Markvart Chyjíček, po němž byla obec pojmenována, 1423 jeho vdova Kateřina a 1460 Jan Kapřík z Lesovic. Roku 1546 přestaly být Chyjice samostatným statkem a staly se součástí statku Střevačského. Spolu s ním byly roku 1584 začleněny do Velišského panství, které roku 1606 nabyl Jindřich Matyáš z Thurnu a po něm roku 1622 Albrecht z Valdštejna. Schlikové, na něž přešlo vlastnické právo roku 1635, spravovali Chyjice až do zrušení vrchnostenské správy roku 1848. Roku 1850 nabyly Chyjice statut samostatné obce.

Největší rozmach zažily od roku 1850 do 2. světové války. V roce 1900 zde stálo 102 stavení a žilo 546 obyvatel, v roce 1921 pak 473 obyvatel. V roce 1894 vznikl Sbor dobrovolných hasičů a byla zakoupena vozová stříkačka s příslušenstvím. V roce 1904 vznikl Záložní a spořitelní spolek pro obce Chyjice, Dolany a Keteň a v roce 1928 měl až 125 členů. Touha po vzdělání vedla v roce 1920 k založení Čtenářské besedy (1928 – 56 členů), v roce 1925 Tělovýchovné jednoty Sokol (26 členů) jako pobočky Jednoty Jičíněveské a osamostatnila se v roce 1928. V 70. až 90. letech minulého století byly Chyjice přidruženy do správního celku Střevač, v roce 1991 se osamostatnily.

Dominantou je kostel sv. Šimona a Judy. Byl barokně přestavěn v letech 1698–1700 stavitelem F. Spannbruckerem. Po 2. světové válce začal chátrat, až na přelomu tisíciletí byl opraven a převeden do majetku obce. Součástí kostela jsou také varhany z roku 1892 z dílny lomnického varhanáře Josefa Kobrleho. Zatím poslední údržbou prošly v létě roku 2024. V říjnu se pak v kostele konal koncert Vzkříšené varhany, projekt Královéhradeckého kraje.

Další památkou je budova bývalé školy založené v roce 1787 pro Chyjice, Dolany a Kostelec. V roce 1825 byla postavena nová kamenná budova, která byla v roce 1889 zvýšena o poschodí a stala se dvoutřídní. Chodily sem děti z Chyjic a Dolan. Kostelec byl přičleněn k Jičíněvsi.

Další památky: socha Krista padajícího pod křížem z roku, památkově chráněná socha sv. Jana Nepomuckého, boží muka a pomník padlým v 1. světové válce.

Výročí 700 let od první písemné zmínky v roce 2024

V sobotu 7. září 2024 se v obci konala oslava 700. výročí od první písemné zmínky o Chyjicích. Slavnosti se vedle místních občanů zúčastnili rodáci, jejich potomci a další hosté. Součástí pestrého programu byly ranní mše, uložení tubusu se vzkazem pro budoucí generace, svěcení památné lípy, exkurze hasičské zbrojnice, přednáška pracovníků regionálního muzea v Jičíně, koncerty Jaroslava Svěceného, harmonikářky Lucie Evy Doušové a skupiny Levou rukou band. U příležitosti výročí byly vydány Muzejní noviny věnované obci Chyjice.